8. Škola II.

11. listopadu 2007 v 17:51 |  Co se tu děje
Tak, tady je popis zbylých tří předmětů.

ISG (Ingeneria de Software Gestion, Softwarové inženýrství zaměřené na správu)
O co jde: Vlastně o to samé, co v MTP. Zase, jak udělat technicky větší softwarový projekt. Tentokrát však objektově orientované. To znamená, že máte nějakou šablonu (třídu), podle které se dělají různí jednotlivci (objekty). Takový objekt má pak nějaké svoje funkce a nějaké proměnné. Různé objekty pak spolu spolupracují a tak. Je to celá věda, zase se v tom nebudu moc patlat. Přednáška i cvičení jsou španělsky.
Vyučující: Na cvičení i přednášku máme tu samou paní. Ano, paní. Nejen muži jsou informatici. Může jí být tak čtyřicet, je trochu při těle. Nevím ke komu ji přirovnat, možná trochu jako Naďa Konvalinková. Jen jí v očích hraje bystrý pohled. (Jejda, dneska mi ty metafory jdou sami na jazyk, asi to bude tím vínem, co k tomu popíjím.). Je poměrně veselé nátury, ale ne nějak extra vysmátá. Spíš se tak usmívá. Nedělá si o nás nějaké velké iluze, spíš takový ten vědoucí úsměv ve stylu však vy uvidíte. V něčem mi trochu připomíná Editu (vyučující od nás z jaderky).
Spolužáci: Tohle je asi můj nejšpanělštější předmět. Dlouho jsem si myslel, že jsem mezi těmi několika desítkami místňáků na přednášce jediný cizinec. Až předminulý týden se ke mně začal zuřivě hlásit jeden Ital. Jmenuje se Salvatore, je z Palerma a vypadá jako mladý mafiánský boss (takový ten s úzkými brýlemi bez emocí, určitě jsem někoho takového viděl v nějakém filmu). Je ale až nějak moc kamarádský, hned se mnou chtěl začít chodit hrát squash a kdesi cosi, takže si od něj radši držím odstup. Druhý spřízněný spolužák na tomhle předmětu je Španělka Laura. Je to docela sympatická holčina. Jsme spolu v páru na cvičení. Není to úplně typická Španělka, má rovné tmavé vlasy se světlými pramínky, dost se směje. Má taky docela velký předkus (nebo spíš velké zuby). Je ale celkem hezká. Jenom jí tak úplně vždycky všechno nerozumím. Stejně jako ostatní místňáci s cizinci moc nepeče, jak skončí hodina, tak mizí. I na přednáškách je u svých, zatímco já jsem tam vedle Salvatora.
Co tam děláme: Na přednášce ani moc nevím. Ze začátku jsme se věnovali hlavně tomu, co je objektově orientované programování. Nyní tam tvoříme diagramy UML, což spočívá v tom, že si nakreslíme panáčky, pár obdelníčků a spojujeme to. Minule byla zoologická zahrada. Kdyby tam byly i dál takovéhle věci, bylo by to fajn. Na cvičeních programujeme v jazyce C#, což jsem sice zatím neměl, ale není to tak zlé. Jen je z toho spousta práce na doma, doprogramovat, co se nestihlo. Teď bude v úterý písemka, bojím, bojím.
GPC (Graficos para computador, Počítačová grafika)
O co jde: Jednoduše a prostě o počítačovou grafiku, tedy dělání obrázků v počítači. Na začátku jsme se dozvěděli o nástrojích, a jak to vlastně v počítači funguje (jak se obrázky ukládají, něco o obrazovkách). Teď se věnujeme geometrickým transformacím. Přednáška je anglicky, cvičení španělsky.
Vyučující:
Přednáší nám mladší člověk, tak kolem třiceti. Má hlavu úplně dohola, takže připomíná moderátora Honzu Musila. Jeho angličtina je poměrně dobrá. Vypadá na počítačového fandu. Jen u něj často nevím, jestli některé své dotazy myslí vážně, nebo si dělá srandu.
Cvičení jsme měli zatím jen jednou, neboť začaly až minulý týden. Proto si pana přednášejícího moc nevybavuji. Jen mi utkvělo v paměti, že mluví rychlostí rotačního kulometu. Proto není moc snadné jeho přednášení sledovat. Hned na začátku nám dal adresu na své osbní internetové stránky. Tam jsem se dočetl, že si doktorát udělal kdesi v USA, čili to asi nebude žádné béčko.
Spolužáci: Tenhle předmět by mohl vyhrát v soutěži o nejčeštější. Na přednáškách bývají totiž tak čtyři Češi, čtyři další cizinci a dva Španělé. Někdy se dokonce stane, že tam máme většinu. Místňáci mají jako obvykle španělskou verzi a cizince to moc nebere. Z těch Čechů stojí za zmíňku dva, Pavel a Honza. Oba jsou z FELu a mám s nimi společné i GPI a IAR. Hlavně s Pavlem se ve škole docela bavím. Je vyšší postavy, s delšími vlasy. Pochází z Frýdku-Místku. Docela dobře se s ním kecá, taky chodí na všechny hodiny, navíc leze po skalách Teď v poslední době je srandovní, jak shání ty nejlevnější letenky do Čech. Už objevil, že velice výhodná by mohla být trasa Valencie-Řím-Barcelona-Praha. Na cvičeních ještě nikoho neznám, jsou tam jen Španělé.
Co tam děláme: Na přednášce byly nejdřív nějaké obecné věci o grafice, teď geometrické transformace. Není to moc složité, tak na úrovni gymplu (plus něco málo o maticích, takže možná prvák). Přednášející má na každou hodinu připravená cvičení, která jsou většinou docela lehká. Proto nikdy nevím, jestli je jeho otázka tak snadná nebo je v tom chyták. Spíš bývá snadná. Na doma zbývá udělat zbylé příklady, což zabírá tak půlhodinky za týden.
Jak už jsem psal, tak cvičení byla zatím jen jednou. To jsme se učili, jak naprogramovat dvourozměrný obrázek. Za úkol jsme pak dostali udělat nějakou uměleckou kompozici. Docela se těším, jak se na tom vyřádím, ale zatím jsem to ještě nestihl.
IAR (Introdución a la inteligencia artificial, Úvod do umělé inteligence)
O co jde: Název tohohle předmětu zní hodně vznešeně, co? V reálu se za tím skrývá, jak matematicky problém vyjádřit, jak popsat možné stavy a jak najít pravidla, podle kterých se můžou stavy měnit. Potom se prohledá množina všech možných stavů a najde se řešení. Třeba se to dobře představuje na šachách - problém je daná partie, stavy jsou všechny možné pozice figurek na šachovnici a pravidla jsou pravidla šachů pro pohyb figurek. Přednáška i cvičení jsou španělsky.
Vyučující: Na přednášku i cvičení máme toho samého. Může mu být tak kolem 45. Vypadá jako typický mexický farmář, jen sombréro mu chybí. Hrubé rysy, velký nos a malá očíčka. Někdy, když se ale zabere do výkladu, tak mu očíčka jen svítí. Svůj předmět má asi docela rád, ale nijak to nehrotí. I se zajímal, odkud že to jsme. Čechy prý ještě neučil.
Spolužáci: Na přednášky chodí tak 15 Španělů a 5 cizinců. Nejvíc se tu bavím s Pavlem a Honzou, o kterých už jsem psal u GPC. Cvičení se zúčastňují ti samí.
Co tam děláme: Snažíme se převést problémy do řeči stavů a pravidel. Minule jsme například řešili, že je řeka a u ní lodička. Tou se převáží misionáři a kanibalové, vždy nejvýše dva. Musíme je všechny převést z jednoho břehu na druhý. Zároveň nikdy nesmí být nikde víc kanibalů než misionářů, protože by jinak misionáře snědli.
Je to docela zajímavé a myslím, že i přínosné. Na cvičeních jsme dostali za úkol udělat něco podobného s robotem, který vozí zásilky z místnosti do místnosti. Minulou neděli jsem nad tím přemýšlel celý den a vůbec nic jsem nevymyslel. Naštěstí tenhle týden nám trochu poradil a ve čtvrtek se mi to povedlo zprovoznit. Moc mě to potěšilo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lenička Lenička | 12. listopadu 2007 v 9:55 | Reagovat

No teda, to ses najednou rozepsal tak hezky podrobně a zajímavě:-) Moc hezky se to čte. Ještě bys nám mohl vyfotit školu a spolužáky:-)

2 Vašek Vašek | E-mail | Web | 13. listopadu 2007 v 15:33 | Reagovat

Ahoj.. narazil na tvůj blog náhodou.. Byl jsem ve Valencii na UPV před rokem a taky jsem psal podobný věci na http://valencia.blog.cz.. Ty máš taky dobrej, dobře se čte a rád si zavzpomínám.. Tak přeju ať se ti tam líbí a budu tě sledovat :-) Čau

3 Vašek Vašek | E-mail | Web | 13. listopadu 2007 v 15:35 | Reagovat

Btw. teď jsem pro změnu v Chile na http://chile.bloguje.cz

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama