6. Další spolubydlící

28. října 2007 v 19:29 |  Co se tu děje
Nějak mi tu přibývá práce a ubývá času. Proto se ani nemůžu dostat k psaní. Abych ten skluz nějak dohnal, rozhodl jsem se pokračovat trochu jinak. V dalších několika příspěvcích se nebudu rozepisovat podrobně o každém dnu, ale jen nastíním, co se zrovna dělo a přidám podrobnější popis nějaké oblasti života tady.

Čili, co se dělo v dalších čtyřech dnech?
Čtvrtek 20.9. - už ani nevím, asi nic podstatného, večer jsem někde byl, zřejmě v baru s Francouzi
Pátek 21.9. - ještě jsem se byl jednou podívat na úvodním kurzu, dozvěděl jsem se o nabídce sportů a o tom, jak tu funguje knihovna. Taky jsem si koupil prací prášek a prvně si vypral. Večer jsme pak byli s Francouzi v baru a pěkně zmokli, na Alborayu jsme museli kvůli silnému dešti jet taxíkem.
Sobota 22.9. - přišla nás do bytu navštívit Julie a uvařila docela dobrý oběd, nějaké maso s pórkem, curry a bramborami.
Neděle 23.9. - byl jsem se projít v přístavu. Je to tam všechno vypucované a zrenovované, protože se tu v létě konal American Cup - ohromný a velice prestižní závod jachet. Jenže teď je to všechno opuštěné. Viz galerie.
Během této doby a ještě pár dní později bylo pro mě nejdůležitější, kdo se nám sem nastěhuje jako další spolubydlící. Často se tu objevili pan nebo paní domácí, aby byt někomu ukázali.
Jednoho dne sem třeba Maria José přivedla nějakého Francouze. Už si ho tak úplně nevybavuju, ale moc sympatický mi nebyl. Jen vím, že se jmenoval Max. On byl z bytu nadšený, protože už hledal dlouho.
Jenže, asi dvě hodiny poté přivedla paní domácí ukázat bydlení ještě nějaké Australance. Ta působila daleko víc mile. Kdybych si mohl vybrat, bral bych jí. Max tu byl ale před ní. Co s tím?
Dali jsme s Fabiánem hlavy dohromady. Nakonec z toho vyšlo, že Fab zavolá panu domácímu a řekne mu, že dalšího Francouze tu nechce, protože chce mluvit španělsky a ne svou mateřštinou. Taky mluvil s Maxem. Ten ale ustoupit nechtěl, byt se mu skutečně zamlouval.
Fabián tedy nakonec zavolal panu domácímu Juanu Carlosovi, že Maxe nechcem. A čekali jsme, kdy se objeví Australanka.
Po několika dnech se objevil Juan Carlos s nějakou věcí do bytu, už nevím, co to bylo. Hned jsem se ho ptal, jak to vypadá. Víte, co mi řekl? Že sám neví. Max že se určitě nenastěhuje, protože ho nechceme, ale Australanka také ne, protože nemluví moc španělsky. A my přeci chtěli konverzovat tímto jazykem. To se nám to povedlo, co?
Po pár dalších dnech se zas takhle jednou večer otevřely dveře a v nich bytná a s ní asi osm lidí, že se jdou podívat na byt. No to byla radost, jak zvířátka v zoo, když dorazí třetí bé.
Jenže díky této návštěvě se nakonec spolubydlící skutečně nastěhovali. Nebylo to úplně přímočaré, ale nebudu zabíhat do podrobností. Jen vám je představím.
První je Francouz jménem Thomas (to jsme si pomohli, co? Tohohle jsme ale už brali, protože nás nebavilo, jak sem pořád někdo coural). Je z Lille od belgických hranic. Je vysoký a hodně tmavý. Studuje strojařinu (aspoň doufám). Povahově mi připadá občas trochu dětštější, ale ne nijak hrozně. Bydlí v pokoji vedle mě za tenkou stěnou. Hraje volleyball a pokoj má vyzdobený spoustou různých fotek. Rád občas zajde někam do city, ale zas to nepřehání (na místní poměry). Často se dlouze vybavuje přes skype se svou drahou polovinou ve Francii. Je celkem fajn. S Fabiánem mluví francouzsky, ale když jsem u toho, tak většinou přejdou do španělštiny. Taky spolu často nakupují a vaří, např. viz galerie Akce jamon.
Druhým a posledním spolubydlícím je Džamit. Pochází z Turecka, ale má německý pas a od mládí bydlí v této zemi. Fyzicky vypadá… prostě jako Turek. Bydlí v našem největším pokoji. Charakteristické pro něj je, že ho tu člověk moc nepotká. Buď je totiž zavřený ve svém pokoji, nebo někde paří na nějaké fiestě. Netuším, jestli už byl někdy na přednášce, ale myslím, že ne. Zato místní noční bary má v malíčku. Často vyráží kalit i někam do okolních měst za kamarády na celý víkend.
Tak to už jsou spolu s Fabiánem všichni moji spolubydlící. Uvidíme, jak to bude dál, protože Fab by se rád odstěhoval někam blíž centru. Nebaví ho totiž jezdit na fiesty na kole.
Příště: moje předměty, potom: Noční život
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama