5. Týden bez školy

18. října 2007 v 18:00 |  Co se tu děje
Tak už to je týden, co jsem odjížděl z domova, uvědomil jsem si v pondělí ráno hned po probuzení. No, za tu dobu už jsem toho stihl docela dost. Copak mě čeká dneska?

Rozhodl jsem se odpovědět na pozvání od středoškoláků, co jsem potkal v McDonaldu, a zajít se podívat na jejich konferenci. Konala se totiž v prostoru Muzea věd prince Filipa v areálu Ciudad de las Artes y Ciencias. O tomhle areálu jsem hodně slyšel a viděl fotky, čili jsem byl na něj docela zvědavý. Vy už jste si ho mohli prohlédnout v galerii, fotky jsou právě z mojí pondělní návštěvy.
Areál Cuidad de las Artes y Ciencias se nalézá na původním dně řeky Turia. Ta byla přeložena do nového koryta a Valenciniáni tak místo vodní hladiny získali travnatou plochu a krásný park, táhnoucí se celým městem. Téměř na jeho konci, nedaleko přístavu, se rozkládá zmiňovaný areál. Skládá se ze čtyř hlavních částí. Oceánografium od architekta Felixe Candely je prý největší v Evropě. Obsahuje tolik vody, jako 15 olympijských bazénů. Zbylé tři stavby navrhl a řídí Santiago Calatrava, z jehož dílny pochází třeba Gugenhaimovo muzeum v Bilbau nebo olympijský stadion v Athénách z roku 2004. Jsou to Muzeum věd prince Filipa, Palác umění královny Sofie a Hemisféric. Muzeum věd je takové velké interaktivní technické muzeum a je uzpůsobeno hlavně pro děti. Palác umění je největší opera v Evropě. Slavnostně otevřen byl v říjnu 2005 a je vysoký jako 25 patrová budova. Konečně v malém Hemisféricu se promítají trojrozměrné filmy IMAX. Všechny budovy jsou zasazeny do parku se spoustou prvků, které areál spojují do uzavřeného celku.
K areálu jsem se blížil parkem v korytě Turie ze stanice metra Almadena. Cesta se mi zdála docela dlouhá, ale nakonec jsem tam dorazil. Řeknu vám, opravdu to stojí za to. Ani tisíc fotek mě nemohlo připravit na to, co jsem viděl. Vůbec nemám k čemu to přirovnat. Je to tam skutečně nádherné.
Chvíli jsem fascinovaně bloudil s foťákem mezi budovami a pak se přesunul do Muzea věd. Nejdřív jsem nevěděl, kudy se tam probít, protože různí hlídači mě posílali na různá místa. Nakonec to ale dobře dopadlo a už jsem byl mezi stánky budoucích nadějných vědců. Po několika momentech mě vítali i Češi. Představovali tu celkem tři projekty a skoro jsem si s nimi ani nepromluvil, protože se u nich střídali stále různí novináři a podobně. Po nějaké době jsem se s nimi rozloučil. Prošel jsem si i ostatní stánky a pak opustil majestátní budovu.
Venku před ní mi ještě paní prodala vynikající a nekřesťansky drahou horchatu. Horchata je nealkoholický osvěžující nápoj z jakýchsi "podzemních mandlí" (chufa). Je typická především pro Valencii a její okolí. Jmenuje se po náhorní planině (nebo spíš placce) s Valencií zvané horcha. A po ní se pro změnu jmenuje ulice, kde bydlím, Avenida de Horchata. Není špatná, ale za 2E kelímek nestojí. V konsumu se dá koupit za míň celá láhev.
Další cesta mě zavedla do areálu univerzity na oběd a potom už zase zpátky do bytu.
V úterý jsem se jen tak poflakoval v areálu university. Odpoledne jsem se zase vrátil do bytu a potom ještě jel do centra. V nákupním domě Corte Inglés jsem totiž kupoval rychlovarnou konvici. Je zajímavé, že touhle základní věcí většina španělských kuchyní není vybavena. Koupil jsem tu taky rozdvojku na elektřinu, protože od tohoto dne nám funguje internet a v obýváku je málo zásuvek.
Středa byla ve znamení mojí účasti na úvodním kurzu pro prváky z fakulty. Prváci jsou tu uplně stejně vykulení, jako u nás. Na úvodním kurzu jim vyprávěli, co všechno se dá studovat, jak se zapsat a podobně. Zajímavá byla prezentace zahraničního úřadu. Nabízeli jim totiž, jak budou moct jet na Erasmus a mimo jiné i do Prahy. Musel jsem se tomu v duchu smát.
Hlavním přínosem mojí účasti na kurzu bylo, že jsem se trochu zorientoval v budově fakulty. Jinak nic moc zajímavého. Mají tam stejný systém jako u nás, totiž že starší studenti pomáhají prvákům s orientací. Ke skupince jedné takové třeťačky jsem se přidal a prošel si budovu a následně i areál školy.
Další cesta vedla do centra. Chtěl jsem totiž vidět i starou Valencii. Podle turistické příručky jsem si prošel okruh starým městem. Z téhle procházky jsou i fotky v galerii. Moc mě to nenadchlo, viděl jsem už mnohem zajímavější historická města. Zajímavá byla hlavně La Lonja a tržnice se spoustou mořských potvor. Naopak hlavní náměstí mají hezčí i v Říčanech.
Na téhle procházce jsem také nakoupil první výrku pohledů. Bylo jich dvacet a ani zdaleka nevyšly na všechny, co jsem chtěl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Evča Evča | 27. října 2007 v 16:49 | Reagovat

Všechno jsem přečetla jedním dechem!!! Těším se moc na další články se zážitky. Moc Tě zdravím!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama