Říjen 2007

6. Další spolubydlící

28. října 2007 v 19:29 Co se tu děje
Nějak mi tu přibývá práce a ubývá času. Proto se ani nemůžu dostat k psaní. Abych ten skluz nějak dohnal, rozhodl jsem se pokračovat trochu jinak. V dalších několika příspěvcích se nebudu rozepisovat podrobně o každém dnu, ale jen nastíním, co se zrovna dělo a přidám podrobnější popis nějaké oblasti života tady.

5. Týden bez školy

18. října 2007 v 18:00 Co se tu děje
Tak už to je týden, co jsem odjížděl z domova, uvědomil jsem si v pondělí ráno hned po probuzení. No, za tu dobu už jsem toho stihl docela dost. Copak mě čeká dneska?

4. První spolubydlící

12. října 2007 v 11:31
Sobotní dopoledne mě zastihlo v areálu university. Připravoval jsem si tam rozvrh. Na první pohled to vypadalo složitě, ale po chvíli proklikávání se stránkami školy to bylo nakonec docela jednoduché. Hlavní výhodu jsem měl v tom, že jsem se mohl na cvičení přihlásit do kterékoli skupiny, čili se mi povedlo udělat si rozvrh bez zbytečných děr a prodlev.

Typický erasmácký rozhovor

9. října 2007 v 20:07 Postřehy
Tuhle jsme se s Julií a Bárou bavili, jak vypadá typický rozhovor mezi dvěma erasmáky. Překvapivě máme úplně stejnou zkušenost. Odpovědi nejsou důležité, otázky následují:

3. První kroky na univerzitě

9. října 2007 v 20:05 Co se tu děje
Následující den byl čtvrtek. Hned po probuzení jsem pocítil, že při včerejším shánění ubytování jsem nachodil opravdu hodně kilometrů, nohy bolely jako čert. Cože to chci dneska dělat? Aha, jít se podívat do školy…

Anketa 1

8. října 2007 v 19:26 Ankety
První anketa, kterou bych rád zjistil, kdo sem vlastně chodí.

2. Hledání ubytování

8. října 2007 v 13:56 Co se tu děje
Druhý den jsem vstal asi v půl deváté a vyrazil hledat bydlení. V plánu jsem měl dojít k Polytechnice a tam začít koukat po inzerátech typu SE BUSCA CHIC@ PARA COMPARTIR EL PISO (Hledá se kluk/holka na sdílení bytu). Věci jsem nechal v zamčených skříňkách v hotelu. Po cestě jsem si dal malou snídani v pekařství a už je tu universita.

1. Cesta a první den ve Valencii

8. října 2007 v 11:51 Co se tu děje
V pondělí to bude už měsíc, co jsem sem dorazil. Měsíc, kdy jsem se šedesáti kily věcí nastoupil na Florenci do autobusu směr Španělsko. Ještě poslední zamávání Věrce, babičce a dědovi a už se trmácíme zacpanou Prahou pryč. Cesta autobusem sama o sobě nebyla tak hrozná, jak jsem se bál. V autobuse totiž bylo poměrně hodně místa. Měl jsem pro sebe celou dvousedačku, čili se i dalo spát. Kromě spaní jsem si četl, jedl svačiny z domova a byl nešťastný. Jo, jo, žádná jistota přede mnou, odpojení se od celého dosavadního zivota, nebylo mi zrovna úplně dobře.